The Boeing Company

Zveřejnění dokumentu S-1 společnosti SpaceX ukázalo, že přibližně 20 % jejích tržeb pochází od americké vlády – a to přímo na úkor tradičních obranných dodavatelů. SpaceX v prvním čtvrtletí 2026 vygeneroval tržby 4,69 miliardy dolarů s EBITDA 1,13 miliardy dolarů.

Nejzranitelnější je Boeing (BA), jehož Space Launch System přímo konkuruje raketám Falcon a Starship. Segment Boeing Defense, Space & Security sice v Q1 2026 vykázal tržby 7,60 miliardy dolarů (nárůst +21 %) s provozním ziskem 233 milionů dolarů, akcie ale letos posílily jen o +2 %.

Northrop Grumman (NOC) je na tom hůře – tržby divize Space Systems klesly o 3 % na 2,48 miliardy dolarů a akcie za poslední měsíc ztratily 16 %. Program GEM 63XL zasáhl neúspěšný start.

L3Harris Technologies (LHX) naopak aktivně přeskupuje pozice: prodává aktiva konkurující motorům SpaceX a chystá IPO divize Missile Solutions. Tržby segmentu Space & Mission Systems vzrostly o 24 % na 2,99 miliardy dolarů, akcie za rok posílily o +36 %.

Lockheed Martin (LMT) drží jako jediný certifikovanou posádkovou loď pro hluboký vesmír – kapsli Orion. Vesmírná divize vykázala tržby 3,43 miliardy dolarů (+7 %), což je 19 % celkových čtvrtletních příjmů firmy.

Boeing zveřejnil výsledky za první čtvrtletí 2026, které ukazují pokrok v obnově, ale firma zároveň čelí nové spekulativní hrozbě: analytik Gene Munster z Deepwater Asset Management a biograf Elona Muska Walter Isaacson spekulují o možném sloučení Tesla a SpaceX, které by mohlo v příštím desetiletí ohrozit pozici Boeingu v leteckém a kosmickém průmyslu. Tržby Boeingu v Q1 2026 dosáhly 22,2 miliardy dolarů, meziročně o 14 % více, přesto firma vykázala ztrátu 0,20 dolaru na akcii a záporný volný peněžní tok 1,45 miliardy dolarů.

Obchodní divize letadel má stále zápornou provozní marži –6,1 %. Pozitivním signálem jsou rekordní objednávky ve výši 695 miliard dolarů a snížení dluhu z 54,1 na 47,2 miliardy dolarů. Akcie Boeingu uzavřely na 215,01 dolaru, za týden oslabily o 9,2 %.

Trh sleduje i další riziko: predikční platforma Polymarket odhaduje pravděpodobnost federálního podílu ve firmě do konce roku na 29,5 %. CEO Kelly Ortberg prodal v únoru 5 017 akcií za průměrnou cenu 236,71 dolaru.

Konkurenti si vedou lépe. Lockheed Martin získal smlouvy za 1,5 miliardy na F-16 pro Peru a 4,8 miliardy dolarů na systém PAC-3, jeho akcie od začátku roku posílily o 8,9 %. Northrop Grumman za 24 měsíců otevřel přes 20 nových závodů a přidal více než 2 miliony čtverečních stop výrobního prostoru, akcie za rok vzrostly o 18,1 %.

Čína oficiálně potvrdila nákup 200 letadel Boeing včetně motorů a náhradních dílů – jde o první významnou čínskou objednávku od roku 2017 a přímý výsledek summitu Trump–Xi v Pekingu. Pro Boeing to znamená průlom na trh, ze kterého byl prakticky vyloučen téměř dekádu.

Objednaný počet je přesto méně než polovina toho, co analytici očekávali. CEO Boeing Kelly Orthberg se 14. května 2026 osobně sešel s čínským premiérem Li Qiangem, schůzka proběhla v rámci americko-čínského summitu.

Letectví bylo na summitu označeno za klíčovou oblast pro prohloubení spolupráce obou zemí. Představitelka státu Washington Andrea Chartock, kde Boeing vyrábí většinu svých komerčních letadel, očekává další budoucí objednávky od čínských aerolinií. Boeing má přitom na svá letadla dlouhou čekací listinu, takže dodávky se budou rozložit na řadu let.

Gilat Satellite Networks a Boeing dosáhly klíčového certifikačního milníku pro řešení Sidewinder, které bude možné montovat přímo do nových letadel jako součást palubní konektivity. Pro investory do Gilatu (ticker: GILT) jde o potvrzení, že firma proniká do segmentu výrobní integrace, nikoli jen dodatečných úprav.

Sidewinder je elektronicky řízená anténa (ESA) s podporou více satelitních oběžných drah. Klíčovou vlastností je otevřený model bez závislosti na jediném poskytovateli služeb. Kompaktní architektura má zjednodušit instalaci a snížit náklady na údržbu.

Boeing bude terminály Sidewinder nabízet prostřednictvím partnerů pro integraci palubní konektivity. Řešení eliminuje náklady spojené s retrofitnými programy, protože anténa se instaluje již při výrobě letadla.

Gilat působí v satelitních komunikacích více než 35 let a vlastní dceřiné společnosti Gilat Wavestream, Gilat DataPath a Gilat Stellar Blu.

Citi zvýšila cílovou cenu akcií Boeing (BA) z 256 na 260 dolarů a zopakovala doporučení Koupit – nedávný pokles v leteckém sektoru analytici považují za nákupní příležitost. Akcie se aktuálně obchodují na 218 dolarech, konsenzus trhu pak cílí na 269,84 dolaru.

Boeing ve výsledcích za první čtvrtletí 2026 vykázal tržby 22,2 miliardy dolarů, meziročně o 14 % více, a překonal konsenzus zisku o 70 %. Výroba modelu 737 běží na 42 letadlech měsíčně, model 787 se stabilizuje na 8 kusech. Firma dodala 143 komerčních letadel, komerční provozní marže však zůstávají záporné na -6 %.

Pozitivně vyniká snížení dluhu – z 54,1 miliardy na 47,2 miliardy dolarů. Objednávkový backlog dosáhl rekordních 695 miliard dolarů, přičemž Čína oznámila objednávku 200 letadel s opcí na rozšíření až na 750 kusů. Obranný segment posílil provozní zisky o 50 % meziročně. Záporná volná hotovost v kvartálu činila 1,45 miliardy dolarů.

Na straně doporučení stojí 17 analytiků s Buy a 4 se Strong Buy oproti 5 doporučením Držet. Akcie jsou letos bez změny.

Boeing obdržel objednávku na 200 letadel z Číny s opcí na rozšíření na 750 kusů – jde o první velký čínský kontrakt za téměř deset let, který analytici označují za příležitost k nákupu navzdory týdennímu poklesu akcií o 7,68 %. Akcie se aktuálně obchodují za 219,92 dolarů, těsně nad 50denním klouzavým průměrem 217,93 dolarů, zatímco průměrná cílová cena analytiků činí 269,84 dolarů.

Celkový backlog Boeingu dosáhl rekordních 695 miliard dolarů, z toho 576 miliard dolarů připadá na obchodní letadla s více než 6 100 kusy v pořadí. Tržby v prvním čtvrtletí 2026 vzrostly o 14 % na 22,2 miliardy dolarů.

Firma zároveň splatila v jediném čtvrtletí 6,9 miliardy dolarů dluhů, celkový dluh tak klesl na 47,2 miliardy dolarů. Výroba modelu 737 běží na 42 letadlech měsíčně a vedení cílí na 47 kusů měsíčně v létě a celkem 500 dodávek v roce 2026.

Slabinou zůstávají provozní marže obchodních letadel na úrovni −6,1 % a volný peněžní tok v prvním čtvrtletí −1,5 miliardy dolarů. Vedení nicméně očekává celoroční kladný volný peněžní tok v rozmezí 1 až 3 miliardy dolarů. Z 27 sledujících analytiků doporučuje 21 nákup nebo silný nákup.

Čína objednala 200 letadel Boeing s opcí rozšíření až na 750 kusů – jde o první velký prodej Boeingu do Číny za téměř deset let. Objednávka přichází v době, kdy americký prezident Trump drží akcie Boeingu i GE Aerospace, každé v hodnotě 1–5 milionů dolarů.

Trump v prvním čtvrtletí 2026 uskutečnil celkem 3 642 obchodů s akciemi. Nákupy obou titulů provedl ještě před oznámením čínské zakázky.

Pro GE Aerospace objednávka znamená potenciální dodávku 400–450 motorů, protože letadla Boeing standardně létají s pohonnými jednotkami tohoto výrobce. Firma vykázala za rok 2025 zisk 1,9 miliardy dolarů při provozní marži 23,3 procenta.

Boeing zakázku potřebuje. Výrobce letadel nese dlouhodobý dluh 44,3 miliardy dolarů a čínský trh mu v posledních letech prakticky uzavřely obchodní spory. Čína přitom podle odhadů bude v příštích dvou dekádách představovat zhruba 20 procent globální poptávky po komerčních letadlech.

Akcie Boeingu (BA) odepsaly v pátek 4,11 % a uzavřely na 230,72 USD, přestože trh spekuluje o možných objednávkách letadel z Číny. Politická skepse převážila nad optimismem z potenciálních čínských zakázek.

Čína se dohodla na nákupu 200 letadel Boeing – jde o první velkou čínskou objednávku za téměř deset let, která může výrobci výrazně pomoci po dlouhém období bez zakázek z tohoto trhu. Prezident Trump oznámil dohodu stanici Fox News během návštěvy Číny a jednání s prezidentem Si Ťin-pchingem.

Číslo 200 letadel je přesto nižší, než analytici čekali – odhadovali objednávku kolem 500 kusů. Zakázka by měla zahrnovat především typ Boeing 737 Max. Ani Boeing, ani Bílý dům se k oznámení zatím oficiálně nevyjádřili. Cesty do Číny se zúčastnil také generální ředitel Boeing Kelly Ortberg.

CEO Boeingu Kelly Ortberg cestuje s Trumpovou obchodní delegací do Pekingu, kde jedná o potenciální objednávce stovek letadel – výsledek je podle něj zcela závislý na průběhu americko-čínských vyjednávání. Akcie Boeingu reagovaly růstem o +1,58 % (+3,74 USD).

Čína zvažuje objednávku přibližně 500 letadel 737 Max. Na stole jsou také zhruba 100 kusů modelů 787 Dreamliner a 777X, ty však nejsou hlavním tématem summitu. Ortberg odmítl potvrdit přesná čísla, označil je ale za „velké číslo" a uvedl, že je „vysoce přesvědčen", že případná dohoda Trumpa se Si Ťin-pchingem bude objednávky letadel obsahovat.

Součástí delegace jsou také Elon Musk (Tesla, SpaceX), Tim Cook (Apple), Larry Fink (BlackRock) a Brian Sikes (Cargill). Čína v rámci širší dohody požaduje přístup k pokročilým AI čipům. Do hry vstupují rovněž zemědělské produkty a energetické nákupy.

Před americko-čínskými obchodními jednáními trhy předpokládají, že Trump oznámí historicky největší nákup letadel od Boeingu ze strany Číny – potenciálně v hodnotě stovek miliard dolarů. Akcie Boeingu už v předvečer jednání vzrostly o téměř 2 %.

Podle předpovědní platformy Kalshi obchodníci přisuzují tomuto oznámení 86% pravděpodobnost. Zároveň vidí 81% šanci na prodloužení celního příměří mezi USA a Čínou a 79% pravděpodobnost, že Čína oznámí nákup amerických sojových bobů.

Naopak nákup ropy trhy příliš neočekávají – pravděpodobnost je jen 24 %. Vytvoření společné americko-čínské obchodní rady má podle sázejících 69% šanci, diskuse o Íránu 61 % a téma umělé inteligence 54 %.

V říjnu 2025 obě strany uzavřely dílčí dohodu: Čína pozastavila kontrolu vývozu vzácných zemin, USA snížily cla na fentanyl z 20 % na 10 %. Nyní se jedná o případné navazující kroky.

Mezi firmami, které by mohly být součástí širších obchodních dohod, figurují také Micron a Meta – jejich produkty jsou v Číně zakázány, a případné uvolnění přístupu na čínský trh by pro ně znamenalo zásadní změnu.

Generální ředitel Boeingu Kelly Ortberg vystoupí 27. května 2026 na Bernsteinově konferenci Strategických rozhodnutí. Začátek je naplánován na 10:00 ET, webcast bude dostupný na webu investor relations Boeingu a následně firma zveřejní přepis vystoupení.

Mobix Labs (MOBX) oznámil novou leteckou objednávku pro svou technologii určenou do certifikovaných palubních systémů komerčních letadel Boeing 737NG. Jde o opakovaný kontrakt, který posiluje pozici firmy jako kvalifikovaného dodavatele pro typ, jehož globální flotila čítá více než 5 000 letadel.

Pro investory je klíčové, že dodavatelé jednou zařazení do certifikovaných leteckých systémů jsou jen obtížně nahraditelní. Opakované objednávky tak naznačují rostoucí a stabilní příjmovou základnu.

Americké letectvo v březnu 2026 odebralo kontrakt raketě Vulcan od United Launch Alliance a přesunulo zakázku na SpaceX, což dále upevňuje pozici Falcon 9 jako klíčového dopravce pro vládní mise. Pro investory je klíčové zejména blížící se IPO SpaceX s odhadovaným oceněním až 1,75 bilionu dolarů.

Problémy ULA odstartovaly 12. února 2026, kdy při satelitním startu selhal jeden ze čtyř motorů rakety Vulcan. Raketa náklad doručila, ale letectvo zahájilo vyšetřování. Koncem března přešlo na Falcon 9. Vadný motor GEM 63XL pochází od Northrop Grummanu, který kvůli tomu vykázal zátěž 71 milionů dolarů v prvním čtvrtletí 2026. Akcie Northrop Grummanu (ticker: NOC) reagovaly minimálně, posílily jen o 0,04 %.

Vulcan od té doby nevzlétl. ULA nyní využívá starší raketu Atlas V. Firma je společným podnikem Boeingu (BA) a Northrop Grummanu, založeným v roce 2006.

Kontrast se SpaceX je výrazný. Falcon 9 absolvoval 629 misí s úspěšností 99,4 % — ze 632 startů zaznamenal pouze 3 selhání a 1 částečné selhání. Raketa je navíc znovupoužitelná. SpaceX cílí na IPO v červenci 2026.

Konkurent Blue Origin mezitím při třetí misi rakety New Glenn (19. dubna 2026) ztratil náklad, přestože první stupeň úspěšně přistál.

22. dubna 2026 poprvé vzlétl námořní bezpilotní letoun Boeing MQ-25A Stingray řízený platformou MDCX od Lockheed Martin Skunk Works, což potvrzuje funkčnost klíčového článku budoucí bezpilotní letecké flotily amerického námořnictva. Let proběhl z letiště MidAmerica St. Louis.

MDCX je software pro velení a kontrolu, který tvoří páteř námořského systému UMCS MD-5. Lockheed Martin jej vyvinul s otevřenou architekturou a zabezpečenou komunikací. Systém umožňuje jedné pozemní stanici řídit více bezpilotních letounů současně. Boeing integroval MDCX do MQ-25A jako pozemní stanici již v roce 2020.

Boeing a americké námořnictvo 25. dubna 2026 úspěšně dokončily první testovací let bezpilotního letounu MQ-25A Stingray, který má rozšířit bojový dosah letadlových skupin. Let trval dvě hodiny a proběhl z letiště MidAmerica St. Louis v Mascoutah v Illinois.

Letoun během letu autonomně zvládl taxiování, vzlet, let, přistání i reagování na příkazy z pozemní stanice. Jde o první ze čtyř letounů kategorie Engineering Development Model, na jejichž vývoj a výrobu má Boeing kontrakt v hodnotě 805 milionů dolarů.

MQ-25A je podle námořnictva nejsložitější autonomní systém kdy vyvinutý pro prostředí letadlové lodi. Jeho hlavní úlohou bude autonomní doplňování paliva za letu, díky čemuž se stíhačky F/A-18 Super Hornet budou moci soustředit na bojové mise místo tankování.

Další testy budou pokračovat na letišti MidAmerica St. Louis. Poté se program přesune na Naval Air Station Patuxent River v Marylandu, kde proběhne příprava na kvalifikaci pro provoz na letadlové lodi.

Členové amerického Kongresu v prvním čtvrtletí 2026 masivně nakupují akcie tří společností – McKesson, Boeing a Alphabet – aniž by kteroukoli z nich prodávali, což znovu otvírá otázku, zda zákonodárci obchodují na základě neveřejných informací. Nákupy přicházejí v době, kdy všechny tři firmy vykazují silné výsledky.

McKesson nakoupili kongresmeni za přibližně 97 500 dolarů. Největší americký farmaceutický distributor vykázal v třetím fiskálním čtvrtletí 2026 rekordní tržby 106,2 miliardy dolarů, meziročně o 11 procent více. Upravený zisk na akcii vzrostl o 16 procent na 9,34 dolaru a firma zvýšila celoroční výhled na 39 dolarů na akcii, což odpovídá 18procentnímu růstu.

Boeing dodal v prvním čtvrtletí 143 komerčních letadel, o 10 procent více než před rokem. Tržby vzrostly o 14 procent na 22,2 miliardy dolarů a objednávkový backlog dosáhl rekordních 694,7 miliardy dolarů.

Alphabet vykázal za čtvrté čtvrtletí 2025 tržby 113,8 miliardy dolarů, meziročně o 18 procent více. Divize Google Cloud rostla o 48 procent na 17,7 miliardy dolarů díky poptávce po infrastruktuře pro umělou inteligenci. Čistý příjem společnosti vzrostl o 30 procent.

Zájem o obchodování kongresmů připomněl případ manžela bývalé předsedkyně Sněmovny Nancy Pelosiové, jehož portfolio v roce 2024 vydělalo 71 procent – oproti 25 procentům indexu S&P 500.

Akcie Boeingu za poslední měsíc vzrostly o 20 %, protože letecký výrobce zveřejnil výsledky výrazně překonávající očekávání trhu. Tržby meziročně stouply o 14 % na 22,22 miliardy dolarů.

Výrazně se zlepšil také operační peněžní tok – deficit se snížil z 1,62 miliardy dolarů na pouhých 179 milionů dolarů. Boeing tak přechází z krizového řízení do fáze zaměřené na provozní efektivitu.

Pentagon navrhl rozpočet na obranu pro fiskální rok 2027 ve výši 1,5 bilionu dolarů, což představuje nárůst o 600 miliard dolarů oproti letošním 890 miliardám – a více než polovina navýšení půjde přímo na vojenský hardware. Pro investory do obranného průmyslu jde o zásadní signál.

52 procent dodatečných výdajů bude směřovat na munici, letadla, tanky a lodě. Prezident Trump navíc hodlá požádat Kongres o dalších 80 až 100 miliard dolarů na pokrytí nákladů šestitýdenní války v Íránu a Perském zálivu, pozastavené 8. dubna.

Největším příjemcem bude Lockheed Martin (LMT). Pentagon plánuje zvýšit produkci stíhaček F-35 Lightning II z 47 na 85 kusů ročně, což při ceně 181 milionů dolarů za kus přinese firmě v roce 2027 přibližně 15,4 miliardy dolarů. Celkový program F-35 je oceněn na 446,6 miliardy dolarů.

Boeing (BA) těží z rozšíření objednávky tankovacích letounů KC-46A Pegasus ze 179 na 183 kusů za celkových 34,7 miliardy dolarů.

Na stavbu lodí rozpočet vyhrazuje 65,8 miliardy dolarů – Pentagon nakoupí 18 válečných a 16 podporních lodí. Dalších 8,7 miliardy dolarů půjde na lodní infrastrukturu. Z toho bude těžit zejména General Dynamics (GD).

Boeing a GE Aerospace zveřejnily výsledky za první čtvrtletí 2026 a obě firmy překonaly očekávání analytiků – přesto akcie Boeingu vzrostly o 5 %, zatímco GE oslabila o 3 %. Rozdíl odráží zásadně odlišný finanční profil obou společností.

GE Aerospace vygenerovala volné peníze z provozu 1,658 miliardy dolarů, meziročně o 27,4 % více. Firma potvrdila celoroční výhled na volné peníze v rozmezí 8,0 až 8,4 miliardy dolarů a plánuje vrátit akcionářům celkem 24 miliard dolarů v období 2024–2026. Backlog servisních smluv dosahuje 170 miliard dolarů. Nové objednávky v Q1 činily 23 miliard dolarů, což je meziroční nárůst o 87 %. Firma však snížila výhled růstu odletů z středně jednociferného na nulový až nízký jednociferný růst, což mohlo trh zklamat.

Boeing naopak vykázal záporné volné peníze z provozu -1,454 miliardy dolarů. Tržby vzrostly o 14 % na 22,217 miliardy dolarů, ztráta na akcii se zúžila z -0,49 na -0,20 dolarů. Firma dodala 143 letadel oproti 130 před rokem. Divize komerčních letadel ale stále generuje provozní ztrátu 563 milionů dolarů při záporné marži -6,1 %. Celkový dluh Boeingu dosahuje 47,2 miliardy dolarů při vlastním kapitálu pouhých 5,987 miliardy dolarů. Rekordní backlog 695 miliard dolarů signalizuje silnou poptávku do budoucna.